Kdy jste se rozhodla, že chcete být architektkou?
Všechno to přišlo samo a postupně. Od dětství mě bavilo kreslit a zároveň mi šla matematika, deskriptiva, všechny tyto logicko-technické předměty. Když jsem se s rodiči bavila, kam dál budu směřovat po gymnáziu, rodiče kladli důraz, abych si vybrala povolání, které je smysluplné a dá se jím uživit. Hlavním bylo uplatnit své schopnosti a zároveň se zabývat tím, co mě baví a přinese to něco konkrétního pro společnost. Vše splňovala architektura – kombinace kreativity a racionálního logického uvažování. Zastávám názor, že architektura není jen o talentu, ale je i o tvrdé práci a spoustě dřiny, kterou musíte každému návrhu dát. Mým cílem je, aby projekt na první dojem působil jednoduše a čistě, zároveň byl ale i správně.
Máte nějaké vzory nebo oblíbené architekty?
Líbí se mi funkcionalismus. I proto jsem si pro studium architektury vybrala záměrně Vysoké učení technické (VUT) v Brně, protože funkcionalismus zde má větší tradici. I za dob mých studií se na VUT funkcionalismu věnoval větší důraz.
Osobně nemám jednoho člověka, kterého bych uznávala jako svůj vzor. V architektuře mám ráda pestrost a různorodost. Mám ráda rostlé město, to znamená, že každý dům je jiný. Je z pera někoho jiného, ale vzájemně tvoří funkční estetický harmonický celek, tedy pokud je správně urbanisticky rozloženo.
Tím, že vím, kolik dřiny a práce je za každým projektem, obdivuji každého architekta, který svou myšlenku dotáhne od skici až k výsledné realizaci.
Pak mám velký respekt ke jménům jako je Eva Jiřičná nebo Jan Kaplický, což jsou Češi, kteří dokázali českou architekturu pozvednout na světovou úroveň.
Architektura má v užším významu blízko k umění. Jak byste charakterizovala architektonický jazyk/styl studia LOXIA?
Architekturu našeho studia LOXIA bych popsala jako vysoce funkční a estetickou. To znamená, že děláme věci tak, aby fungovaly, byly ekonomické, neměly zbytečné příkrasy, ale aby zároveň harmonicky zapadly do svého okolí. Náš rukopis je těžké popsat, protože okolí je u každého projektu jiné. Snažíme se tvořit na míru místu a na míru požadavkům.
Kdybychom si chtěli definovat nějaký dogmatický styl, tak bychom byli zbytečně svázaní.
Na jakých projektech vy osobně nejraději pracujete?
Pracovala jsem v malém ateliéru, na IČO i ve větším ateliéru. Stále mě to ale táhlo k velkým projektům s velkým počtem lidí v týmu. Mám pocit, že společnost nepotřebuje pouze vymazlené interiéry a rodinné domy, ale potřebuje zejména velké urbanistické celky a rezidenční skupiny například dvaceti domů, aby měli lidé kde bydlet. Proto jsem zamířila do studia LOXIA. Ateliér mi byl od začátku sympatický svou komplexností. Umíme navrhnout luxusní vilu, rezidenční komplex, ale i kancelářskou budovu nebo obchodní centrum.
Jak vnímáte současnou pražskou architekturu?
Architektura se posouvá obrovským tempem kupředu. Tím ale nemám na mysli to, jakou mají domy fasádu. Těší mě, že se nad prostory uvažuje komplexněji a Praha se dotváří urbanisticky. Zastavují se místa, kde již dávno měly stát domy. Jsou to lokality, kde je již vybudována síť ulic, veškeré sítě, občanská vybavenost a je zde městská hromadná doprava.
Takovýchto míst je v Praze stále hodně. Kde jinde by měly stát domy než ve městě. Je potřeba využívat potenciál lokality a stávající infrastrukturu. Pokud se dodrží normy a návrh proporčně respektuje podobné objekty v okolí, pak mám pocit, že dotvářím již existující strukturu.
Hlavní město Praha má svá pravidla pro výstavbu tzv. pražské stavební předpisy. Jak náročné je se s nimi vyrovnat?
V první řadě je dobře, že pravidla pro výstavbu máme. Bez pravidel by byla anarchie. S pražskými stavebními předpisy pracujeme denně a dobře víme, co je možné a co ne. Za mě je správně, že se regulují odstupy, osvětlení nebo počty parkovacích míst. Takto jsou vytyčené mantinely. Nikdo nemůže svévolně postavit, cokoliv ho napadne.
Odhaduji, že je složitější navrhnout budovu, která má zapadnout do stávající zástavby, než stavět na „zelené louce“ nebo na velké ploše bývalé továrny. Jak to vidíte vy?
Když stavíte do struktury města, která je již daná, máte spoustu limitů v podobě předpisů, ochranných pásem, dopravní infrastruktury, kapacity. Těchto předpisů se musíte držet.
Při stavbě na zelené louce tyto limity nemáte. Na druhou stranu se nemáte zase čeho chytit a vytváříte celou novou identitu místa. A ne vždy se trefíte do vkusu všech.
Co je pro vás důležité při návrhu nové stavby?
Stavba musí koncepčně fungovala jako celek. To znamená, aby byla logistika provozu uvnitř budovy. Každá stavba musí být vyvážená a měla by zapadat do svého prostředí. Když například navrhujete dům na sídlišti, tak tam nemá co dělat „Tančící dům“, ale na nábřeží zase nenavrhnete panelový dům.
Jak vlastně probíhá příprava architektonického návrhu? Můžete popsat celý proces?
Architekt je člověk, který musí stále sledovat dění kolem sebe. Nemyslím jen z technického a odborného hlediska, ale ze společenského a sociologického hlediska. Architekt musí přemýšlet nad tím, co budou lidé potřebovat a jak budou věci využívat za deset let.
Co se týče konkrétního příkladu, v první řadě je potřeba se seznámit s prostředím a okolím, kde má stavba stát. To musíte udělat osobně, nejde to vyčíst z mapy na počítači. Porovnávám, jak místo funguje během pracovních dní, ale i o víkendu. Je potřeba „nasát“ atmosféru místa. Pak musíte docela dlouho věnovat čas analýze zadání klienta. Podíváte se do územního plánu, norem, do okolí připravované stavby, protože navrhovaný dům má své okolí vhodně doplnit. Této fázi říkám mentální příprava.
Následuje skicování na papír a až teprve potom začínáme vše přenášet do 3D programů v počítači.
Nejprve začínáme od celku, následuje řešení provozu budovy, to znamená, aby byl vchod nebo vjezd na správné straně, tak aby fungoval provoz celé budovy. Následuje rozdělení dispozice a řešení fasády. V LOXII klademe důraz i na technické řešení, aby v budově nemusely být nějaké složité technologie apod.
Architektonický návrh může trvat zhruba šest, ale i devět měsíců. Vždy záleží na velikosti stavby.
Můžete blíže popsat projekt Nový Květ? K jakým aspektům jste přihlíželi a jak je budova řešena?
Při návrhu Nového Květu pro nás v LOXIA bylo zásadní zachovat občanskou vybavenost. Ponechat komerční parter a služby, které tam fungují. Lidé jsou na ně zvyklí a mají v tomto místě své opodstatnění.
Sídliště obecně trpí nedostatkem parkovacích stání. Zaměřili jsme se proto na jejich zlepšení. I pro parkovací místa platí normy, v tomto případě jsme navýšily počet parkovacích míst výrazně nad rámec norem. Budou zde dvě podzemní podlaží určená pro parkování. Dostatečně dimenzováno je i parkování na povrchu, které bude sloužit při návštěvě komerčních služeb.
Dalším úkolem bylo navrhnout nový vzhled, který by zapadl do urbanistické struktury. To vše při splnění všech norem.
V neposlední řadě nám šlo i o kultivaci veřejného prostoru v okolí střediska Květ. Nešlo jen o výstavbu bytů a komerčních prostor, ale o celkové zlepšení veřejného prostoru v okolí projektu Park Nový Květ.
Veřejnému prostoru jste věnovali velkou pozornost. V současné době jsou připraveny tři varianty. Můžete je blíže popsat?
V každé čtvrti je široký demografický průřez mezi obyvateli a je těžké určit, která skupina má být preferovaná. Představili jsme proto tři varianty využití veřejného prostoru, který obklopuje středisko Květ. Jedná se o rozsáhlé plochy, které si zaslouží ucelené a smysluplné využití
Jedna z variant přináší maximum zeleně v podobě zeleného parku s fontánou. Druhá varianta je společensko-kulturní, kde bude stále dostatek zeleně, ale část ploch bude zpevněna. Zde je prostor pro potkávání sousedů, mohly by se zde konat farmářské trhy, festivaly a podobné kulturně společenské akce. Třetí varianta je společensko-sportovní forma, kde jsme navrhli betonový ovál pro skejty, hřiště na basket. Jde o aktivní trávení volného času.
Vybudování jedné ze tří variant bude v režii a na náklady investora. Obyvatelé Zahradního Města se mohou spolupodílet na rozhodnutí, jaké využití veřejný prostor bude mít.
Jak jste pracovali s oběma uměleckými díly, která jsou nedílnou součástí veřejného prostoru u střediska Květ?
Umění do veřejného prostoru patří. Mělo by být tam, kam ho umělec zamýšlel. S uměleckými díly spojenými se střediskem Květ od začátku počítáme a podle varianty využití veřejného prostoru pro ně najdeme důstojné místo.
Jsou zde ale i stromy, které byly vysazeny pro nově narozené děti. S jejich zachováním bezpodmínečně počítáme.
Máte nějaký vlastní sen, na jakém projektu byste jako architektka chtěla pracovat?
Těch věcí je strašně moc, ale určitě bych chtěla pracovat na významné sportovní stavbě, nějaký stadion nebo i bazén. Osobně jsem posedlá věcmi, kam chodí hodně lidí. Tam zapadá třeba i nemocnice.
Může laik hodnotit architekturu?
Z architektury bych nedělala příliš odbornou profesi a složitou vědu. Podle mě se vám buď líbí, nebo nelíbí. Důležité je, aby vás architektura zaujala a vyvolala nějaký pocit. Například vás osloví jásavé barvy nebo donutí k zamyšlení tvar budovy, oken atd. To jsou úplně jednoduché pocity, které napadají každého z nás, a tím architekturu hodnotíte.
Ing. arch. Jana Mastíková
„Pokud něco děláte, dělejte to naplno a celým svým srdcem. Jedině tak se práce stane vaší vášní a budete si užívat každý svůj den.“
Cesta Jany Mastíkové do světa architektury začala studiem architektury a urbanismu v moravské metropoli. Předtím, než na VUT v Brně dosáhla titulu Inženýr architekt, odjela na roční odbornou stáž na polytechniku do španělské Valencie (ETSA UPV).
Od roku 2009 prošla několika architektonickými ateliéry, kde vedla projekty zejména bytových komplexů a domů. Před deseti lety spojila svůj profesní život s pražským ateliérem LOXIA, kde se od roku 2019 ujala role hlavní architektky a obchodní partnerky.
Více o architektonickém studiu LOXIA:
Architektonické studio LOXIA propojuje vášeň pro architekturu, kreativitu, zkušenosti a cit pro veřejný prostor s potřebami klientů již od roku 1995. Sehraný tým architektů a stavebních inženýrů provází stavby od první skici na papíře až po finální realizaci. Architektonické studio LOXIA je specialistou a jedním z největších projektantů bytových domů v České republice s více než 10 000 zrealizovanými bytovými jednotkami. Umí toho však mnohem více, v portfoliu má také rekonstrukce památek, veřejný prostor, mateřské a základní školy, obchodní centra, administrativní budovy i továrny. Pražský ateliér založil v roce 1995 Ing. arch. Milan Veselý, jeho hlavní architektkou a také obchodním partnerem je Ing. arch. Jana Mastíková a hlavním inženýrem je Ing. Michal Hendrych.
Mezi další významné projekty studia LOXIA patří například vizuálně velmi atraktivní sídlo KPMG, které stojí v blízkosti hotelu Hilton v pražském Karlíně. Ze studia pochází také projekty SUOMI Hloubětín, Chateau Troja Rezidence, Rezidence Kajetánka, Zahrady nad Rokytkou či volnočasový areál pod Nuselským mostem Jammertal. Studio LOXIA je také autorem moderní radnice Prahy 12, která je novým symbolem Modřan a v současnosti dokončuje stavbu MŠ Mydlinky v pražských Modřanech.